PEPERIN – nové dítko z dílny LK Baits

Naše další dítě - PEPERIN

Ale některé poznatky mě posunuly o veliký kus dál, a to nejen jako rybáře, ale i jako výrobce návnad a nástrah, které připravuji se svými kolegy i pro další rybářské nadšence – naše zákazníky toužících po dobrodružství stejně jako já. Pamatuji si, že už jako malý kluk jsem drtil kůru různých stromů, sbíral pryskyřici, sušil houby, sbíral námel z obilí a ujel na kole stovky kilometrů, jen abych objevil byliny, které jsem potřeboval nasbírat do různých olejových výluhů a následně pro jejich destilaci. Zpočátku bláznivým a pro jiné nepochopeným životem jsem šel dál a dál, po cestě, která mě vedla minimálně k naději vyrobit a moci použít „zázračnou“ návnadu/nástrahu, abych byl stále více a více úspěšnější. Dnes už samozřejmě dávno na zázraky nevěřím, protože vím, že všechny úžasné fungující věci nejsou zázraky, ale skutečnosti, které mají jisté přírodní souvislosti a jsou také relativní, protože nemusejí fungovat v každém ekosystému stejně. Možná i v tom mě celé bádání okolo rybařiny baví, protože vím, že tato krásná cesta nemá jasný cíl, ani stoprocentní výsledek a nikdy nekončí. Prostě příroda není přesná matematika, vstupuje do ní mnoho vnějších i vnitřních vlivů. Při testech v akváriích, ale i v přírodě, jsem poznal několik výjimečných surovin, které u kaprů vzbuzují nadstandardní zájem, povzbuzení při trávení nebo doslova „nutnost“ sousto pozřít znovu.

Jasný HOT-SPOT přímo v centru Prahy a dokonalá spolupráce ryb - ptáků - lidí.

Myšlenka vyrobit si nástrahu z trusu mě napadla už kdysi dávno během raných studií na střední rybářské škole v Třeboni. Strávil jsem v přírodě mnoho času a společně s našimi mistry objezdil stovky rybníků. Pamatuji si, jako by to bylo dnes, seděl jsem v trávě a dojídal zbytek svačiny, když tu jsem naproti, v mělčině rybníku, zahlédnul něco, čemu jsem zpočátku vůbec nerozuměl.  Kapři se z hlubších partií tlačili do mělčiny a někteří z nich si lehali na bok. Vypadalo to jako by šli do tření, ale v tu chvíli už byl skoro podzim. Když jsem se šel podívat blíže, zjistil jsem, že kapři vyjíždějí do mělčiny kvůli potravě. Světe, div se, celá ta podívaná stála na kravském lejnu skotu, který po pastvě hasil svou žízeň v rybníku. Kapři se mohli po této ne zcela strávené potravě doslova utlouci, i když na druhé straně rybníka měli vysypanou hromadu pšenice. Této přírodní rovnice jsem si pak všimnul ještě několikrát. Od té doby jsem začal experimentovat s touto čistě přírodní surovinou pro výrobu návnad a nástrah, které jsem používal výhradně pro vlastní potřebu. Také jsem objevil kouzlo enzymatických procesů mnoha kmenů potravinářských bakterií. A začal jsem si tak hodně hrát. Mé dílčí úspěchy i neúspěchy mě pak navedly zase o kousek dál v mém samostudiu. Při své další cestě jsem však také přemýšlel, s jakou další součástí přírody se ryby setkávají v mnohem hojnější míře a také po celý rok v každém sladkovodním ekosystému? Jediná odpověď zněla  - ptačí trus! Bingo! Že mě to nenapadlo dříve.

Mezi další důležité složky Peperinu patří Artická moučka, která je vyráběna z čerstvých volně žijících ryb oceánu (Gadus morhua, Pollachius virens, Melanogrammus Aeglefinus). Tyto prvotřídní vybrané suroviny jsou nejprve sušeny, následně vařeny a jemně namlety ve složení: 50% cod fish, 40% saithe, 10% haddock.

Každý z nás si přece musel mnohokrát všimnout, že všude tam, kde se v hojné míře pohybují (krmí, nocují) ptáci, je výskyt ryb nejhojnější. Ať už to je pod větvemi stromů, pod různými mosty, v místě, kde se ptáci houfují nebo v úsecích, kde ptáky krmí děti. Určitě každý z nás tato místa zná. Všude tam je také hojný výskyt ryb. A proč? Protože ptáci produkují trus (směsný konečný produkt nejen trávicí soustavy, ale i vylučovací soustavy) padající do vody.

Ve všech přírodovědeckých učebnicích se přeci píše, že ptáci i někteří savci mají v přírodě nezastupitelnou funkci, kterou si málokdo uvědomuje. Ptáci v přírodě slouží jako takzvaní zoochoristi, to znamená, že přijímají plody rostlin i se semínky, která roznáší na kilometry daleko a semínka vylučují, aby mohla vzklíčit. Pokud semínka v trusu dopadnou do vody, jsou pak snadnou potravou pro ryby. V případě zrnožroutů, kam patří i třeba holub (ten má velice intimní vztah k Peperinu – viz dále), platí, že přijímají těžce stravitelnou potravu, a tedy že ne vše, co je pozřeno, je dokonale rozloženo a stráveno. Tyto nestrávené, vyloučené zbytky se pak stávají přírodní, na bílkoviny i sachararidy velmi bohatou, potravou ryb. U rostlinožravých ptáků, se kterými jsou ryby na některých revírech v každodenním kontaktu, opět platí, že neumí také zcela strávit svou potravu (mnoho celulózy). Proto musí přijímat tak velké množství potravy a zhruba stejné množství tak i logicky musí vyloučit. Stačí se podívat ráno na nocoviště kachen, hus nebo labutí, kolik trusu za noc vyloučí. Když se nad tím trochu zamyslíme, zjistíme, kolik jen potravy prostřednictvím těchto ptáků, ryby mají.

Každý z nás si přece musel mnohokrát všimnout, že všude tam, kde se v hojné míře pohybují (krmí, nocují) ptáci, je výskyt ryb nejhojnější.

Už jen na základě těchto obecných skutečností jsem rozpoznal, že ptačí trus slouží pro vodní organismy (ryby) primárně jako jasný signál výskytu přirozené potravy ve vodě. Jsem tak přesvědčen, že ryby mají tento vzoreček v hlavě buď geneticky zakódovaný, nebo naučený/získaný zkušenostmi z každodenního života, a poskytuje jim informaci o lehce dostupné a především energeticky bohaté potravě. Jsem také přesvědčen, že s velkou pravděpodobností ptačí trus má pro ryby i probiotický či prebiotický profit, to znamená, že díky prospěšným střevním mikroorganismům pomáhá rybám lépe trávit a vylepšovat zdravotní stav. Tohoto poznatku se běžně využívá i v intenzivní akvakultuře, kdy se rybám do umělé stravy (granulí) přidávají právě nejrůznější probiotika („zdravé“ střevní kultury pomáhající trávit a produkovat např. i vitamíny) či prebiotika (látky pomáhající žít a vzkvétat střevním bakteriím). Ryby se až na vzácné výjimky samozřejmě primárně neživí trusem, ale trus je z mého pohledu chápán jako vylepšení si denní krmné dávky o zajímavé, atraktivní potravní komponenty, které jsou pro ryby jinak nedostupné (jak by asi ryba lezla na ovocné stromy nebo na pole se slunečnicí, řepkou nebo obilím).

Na základě svých osobních zkušeností jsem se před lety rozhodnul těchto podnětů využít a snažil jsem se zformovat nástrahu pro sportovní rybolov, která by obsahovala výtažky důležitých, rozhodujících atraktivní složek z ptačího trusu, které by ryby mohly lehce spojit s přítomností této běžné, lehce dostupné potravy ve vodě.

Čím více jsem se o holubí trus začal zajímat, tím více jsem zjišťoval, že rozhodně nejsem první, kterého napadla stejná myšlenka.

Začátky mého bádání nebyly snadné, protože hojně dostupnou a dá se říci, že stálou surovinou, byl jen holubí trus. A tak jsem začal své první testy s holubím trusem závodních holubů, kteří byli krmeni speciálním krmivem. Musím se přiznat, že jsem se dlouhá léta s nikým nepodělil o mé myšlenky ani záměry z oboru „trusologie“, protože jsem byl přesvědčen, že mám „něco“ co ostatní nemají, nebo vůbec nepoužívají. Čím více jsem se o holubí trus začal zajímat, tím více jsem zjišťoval, že rozhodně nejsem první, kterého napadla stejná myšlenka. Použití holubího trusu do rybích nástrah/návnad sahá minimálně o dvě generace nazpět, kdy jej začali s úspěchem používat zahraniční rybáři. Není žádným tajemstvím, že právě ingredience z holubího trusu tvořila součást úspěšného krmení třínásobného mistra světa v plavané Marcela Van Den Eynde. Právě s potomky tohoto rybáře jsem se osobně setkal a dodnes s nimi velmi úzce spolupracuji. Jsem jim nesmírně vděčný, protože jsem získal poznatky, na které přišli jejich dědové. Nejednalo se jen o holubí trus jako celek, ale také o konkrétní výtažky, aminokyseliny či byliny. Právě oni mě ujistili, že má cesta má skutečný smysl a proto část z jejich poznatků tak mohu s úspěchy aplikovat do mých receptur na výrobu nástrah/návnad. Na základě nestálosti vstupní suroviny (trusu), množství použitých ingrediencí ve velkovýrobě a především pak z důvodu plné eliminace případných hygienických negativ (zamezení šíření případných patogenů – nemocí, parazitů apod. do vod), jsme se rozhodli do našich nástrah/návnad nepoužívat přímo holubí trus. Rozhodli jsme se uměle vyextrahovat důležité ingredience z trusu a laboratorně připravit esence na základě rozborů trusu. Tyto laboratorně připravené, naprosto hygienicky nezávadné ingredience ve spojení s dalšími přírodními látkami (jako je například Artická moučka, extrakt bylin a koření), tvoří naši tajnou zbraň – PEPERIN.

Jedná se o nástrahu, která nám při testech naznačila, že ryby jsou schopni ji identifikovat ve vodě velmi rychle a na značnou vzdálenost. Zkušené ryby mají k Peperinu okamžitou důvěru a chutná jim. Vedle těchto pozitivních vlastností Peperin rybám urychluje trávení a v neposlední řadě jim prospívá. Sečteno podtrženo jedna etapa (vývoj a pilotní testování) Peperinu je u konce, aby mohla začít další etapa (užití sportovními rybáři). Tento výrobek splnil všechny naše požadavky a je tedy jen otázkou času, kdy se osvědčí i Vám, našim zákazníkům - sportovním rybářům, kteří sníte o trofejním úlovku nebo o přelstění ryby, která Vám doposud úspěšně unikala.

Díky velmi dobře vyvinutému čichu dokáží ryby identifikovat ptačí trus primárně jako jasný signál výskytu přirozené potravy ve vodě.

Peperin samozřejmě nepředstavuje žádnou zázračnou nástrahu (takové nástrahy neexistují - díky Bohu) a ryby Vám po jejím použití samy na břeh nevyskáčou. Musíte si s rybami hrát, hýčkat je, zkoumat je a učit se od nich. My Vám k Vašemu snažení nabízíme produkt, který stojí za to vyzkoušet, protože je vskutku výjimečný. Pevně věříme, že si mezi rybáři najde svou oblibu, stejně jako tomu je u našich dalších výrobků -  Nutric Acid, Record Corn, Sea Food, Compot NHDC, Lesní Jahoda, Spice Shrimp a další. Většina těchto produktů je tu s námi více jak jedno desetiletí. Vy sami jste o tom rozhodli. Proto věřím, že podobnou cestou se bude ubírat i naše další „dítě“ – PEPERIN!

Tak hodně štěstí, přátelé…

Váš Lukáš Krása a jeho kolegové z firmy LK Baits.