Netřeba se zimy bát!
21. 03. 2019
Zima je období, ve kterém rybáři navštěvují revíry jen sporadicky. Ať je to kvůli nepřízni počasí nebo absenci záběrů, to nevím. Ale je jisté, že u vody je o devadesát procent více klidu, než v plné sezóně. Pro mě je zima jistou výzvou a určitě se jí nebojím. Navštěvuji revíry, které dobře znám. A jsem si maximálně jist, jak to vypadá pod vodní hladinou. Prostě znát vodu je klíč k úspěchu. To ostatní jsou jen střípky celé skládačky, které když do sebe zapadají, je to paráda. A to se mi právě povedlo letos v únoru.
Místo na rybaření jsem nemusel dlouho vybírat. Volba byla jasná, a to řeka Labe v blízkosti mého bydliště. Tento úsek řeky znám „jako své boty“ a proto jsem vyrazil sem. Vybral jsem si jeden z místních točáků, který má dostatečně široké spektrum hloubek. To bylo zapotřebí, abych mohl během jediného dne prochytat co nejvíce různých míst a našel tak, kde jsou ryby najeté. Montáže jsem nijak neměnil, chytal jsem na stejně pevnou montáž jako v sezoně. Tedy šestka háček Heavy Carp a dvaceti pěti liberní svlékací šňůrka Q-Strip. Jako nástrahu jsem používal Wild Strawberry osmnáct milimetrů s čtrnácti milimetrovým pop-up stejné příchutě. To celé jsem máčel v esenci Wild Strawberry. To byla moje sázka na jistotu. S druhým prutem jsem experimentoval a zkoušel jsem různé pop-up. Ke každé montáži jsem přidal PVA punčochu, která byla naplněna drceným jahodovým boilie a mini peletami Compot N.H.D.C. To vše jsem zalil tekutou potravou All Amino Nutric.
Chytat jsem začínal na největší hloubce, a to sedm metrů. Poté jsem pruty posouval, každou hodinu o cca dvacet metrů po proudu. Kdy s každým přehozením se hloubka snižovala asi o metr a půl. Po čtyřech hodinách se stále nic nedělo, ale já nezoufal a znovu jsem posouval montáže. Tímto přehozením jsem se jim dostal na kobylku a po chvilce jsem zdolal prvního kapříka v zimním hábitu. Touto rybou skončilo mé posouvání a mohl jsem se tomuto místu věnovat více. Po zdolaní kapra, jsem místo prokrmil pěti hrstmi pelet a pár kuličkami jahody. Do šesté hodiny večerní jsem zdolal ještě jednoho dorostence, a to byl důvod se druhý den vrátit. Poté, co jsem věděl, že se budu vracet, nakrmil jsem asi půl kila boilies a půl pytlíku peletek.
Druhý den jsem byl plný očekávaní. Proto jsem rychle spěchal k řece. U vody jsem byl kolem poledne a hned po nahození prutů se mi jeden rozjel. Byla to jahoda a já tušil, že to bude pěkná ryba. A také to tak bylo. Po chvilce přetahování jsem podebral krásného třinácti kilového kapra. To byl dobrý začátek. Hned jsem nakrmil hrstí boilie a montáž letěla zpět. Byl jsem jako v ráji a v hlavě si říkal, že je to lepší než v sezóně. Do večera jsem chytl ještě tři ryby. Tím jsem měl toto volno splněno a mohl jsem v klidu odjet do práce na další čtrnáctidenní turnus.
Příští ryby budou snad jarní, tedy doufám.
Josef Vendolský
