1. Díl: Jak na pstruhy? Gumy na tekoucích vodách I

Duhák z hlubokého úseku řeky, který zaútočil na hnědou nymfu nastraženou na zlaté tungstenové hlavičce.

Jelikož je většina našich svazových pstruhových revírů v podobě řek a potoků, budou první díly seriálu zaměřeny právě na vody tekoucí. Na úvod našeho povídání se blíže podíváme na gumové nástrahy, které jsou pro mě naprostou pstruhovou klasikou a chytám na ně ve většině případů. Proč? Důvodů je hned několik. Tím nejzásadnějším je, že gumová nástraha bývá vyzbrojena jen jedním háčkem (ideálně bez protihrotu) a je tak k rybám velmi šetrná. Druhým důvodem je fakt, že u „gumování“ se fantazii meze nekladou a tyto nástrahy nám nabízejí neuvěřitelný prostor pro experimenty. Ať už budeme kombinovat různé barvy gumy a jigové hlavičky nebo si gumovou nástrahu zakrátíme či jinak upravíme dle potřeby, velmi často získáme vlastní originál, který před námi vodou nikdo netahal. V neposlední řadě se dají gumy vodit velmi různorodě, prakticky lze říci, že co rybář to jiné vedení a díky tomu se tyto nástrahy pstruhům tak rychle neokoukají (například v porovnání s rotační třpytkou).

Jak vidno, gumové nástrahy mají tedy výhod nespočet a teď přichází na řadu otázka, jak by vlastně měla taková pravá gumička na pstruha vypadat? Začneme velikostí nástrahy, která by se měla pode podmínek pohybovat od 2 do 7 cm, ale z vlastní zkušenosti mohu říci, že je lepší se držet spíše menších nástrah z tohoto rozmezí. Na zbytečně dlouhé gumy sice pstruh zaútočí také, ale často jen zvědavě tahá za konec nástrahy a velké množství záseků jde do prázdna. Naopak menší nástrahy do 4 cm délky (popřípadě delší, ale štíhlého tvaru) tečkovaní dobírají daleko ochotněji a proměnit záběr je mnohem snadnější. Ze začátku sezony, kdy bývá chladnější počasí a pstruzi nemají tolik přirozené potravy (v podobě hmyzu), sazím na relativně velké nymfy s delšími štěty, které pstruha dokáží upoutat pohybem na větší vzdálenost a neochytané ryby tyto výraznější sousta rády akceptují. S postupujícím časem se ovšem obsádka revírů stává opatrnější a díky teplejšímu počasí se pstruhům dostává více přirozené potravy. Navíc se oproti jaru zpravidla snižují průtoky v řekách a voda bývá čistější než na prahu sezony. Na tyto podmínky je dobré reagovat postupným zmenšováním nástrahy. Často se mi stává, že koncem srpna musím proškoleným pstruhům nabízet opravdu malé gumičky, jelikož na normální velikosti ryby téměř nereagují. Je ovšem nutné dodat, že také velmi záleží na tvaru nástrahy. Nymfa plná ploutviček pochopitelně vypadá ve vodě daleko mohutněji než tenký smáček ve stejné velikosti.

Tímto se dostáváme k tvarům nástrah, kterých je v dnešní době nepřeberné množství. Je až s podivem, kolik různých provedení a napodobenin vodních živočichů výrobci nabízejí. V podstatě lze tyto gumy rozdělit do dvou kategorií:

• Aktivní = nástraha pracuje i při prostém tažení vodou, má vibrující část (twistery – Micro Grub, rippery – Tioga, Baby Rockfish)
• Pasivní = nástraha prostým tažením nijak výrazně nepracuje, život ji musí vdechnout rybář svým prutem, poškubáváním a chvěním (nymfy – Hogy Hog, smáčci – Troutino, jiné napodobeniny vodních živočichů – Hogy Shrimp, Nayada)

Twister x smáček - typický příklad aktivně a pasivně pracující nástrahy

Oba typy nástrah mají své silné stránky, které rybář musí rozpoznat a umět je využít. Já osobně nasazuji aktivní/pasivní gumovou nástrahu zejména podle hloubky a rychlosti proudu v místě, kde zrovna lovím. Pokud chci prochytat líně proudící úsek řeky, velmi často sáhnu po pasivní nástraze, tedy nymfě nebo smáčku. V těchto místech totiž mnohem více vynikne práce štětů, ploutviček a rybář si může s oživováním nástrahy opravdu vyhrát. Navíc zde zpravidla může nasadit lehčí hlavičku a celá prezentace nástrahy je mnohem více přirozená. Naopak v silně proudících úsecích je nutné gumičku více zatížit a není zde prostor pro vetší škubání zejména z toho důvodu, že při potažení rychlý proud dostává nástrahu výše do sloupce mimo dosah cílových ryb. Ve svižných proudech je navíc výrazně poskakující nástraha pro pstruha velmi obtížnou kořistí a často se stává, že ryby i přes velkou snahu naši gumičku netrefují. V těchto místech tedy volím aktivní nástrahy na těžších hlavičkách, kterými lépe kopíruji dno bez větších přískoků.

A jaké jsou ty správné gumky, které má mít každý úspěšný pstruhař v krabičkách? Dle mého názoru je lov pstruhů na tekoucích vodách založen zejména na momentu překvapení, a proto si při toulkách kolem řek a potoků většinou vystačím s několika málo modely, které si v případě potřeby upravím. Různorodá modifikace gumových nástrah je rozhodně věc, která stojí za vyzkoušení. Přesně z toho důvodu nesmí v mé pstruhové vestě chybět malé ostré nůžky, které mohou být všestranným pomocníkem. Nemusíte se bát „zakrojit“ do gumových nástrah a vytvořit si prototyp ideálně pasující do daných podmínek. Velmi dobrým tipem pro zmenšení nymfy je odstřihnutí bočních ploutviček, díky kterému nástraha ztratí na šířce a z velkého sousta je rázem pstruží jednohubka.

Modifikace nástrah rozhodně stojí za zkoušku.

Někdy ale nastávají i případy, kdy samotné ostřihnutí ploutviček nestačí a ryby nás donutí zkrátit i tělíčko nástrahy. Já takto často zakracuji svoji oblíbenou nymfu Hogy Shrimp a získám tak menší nástrahu, kterou pstruzi lépe dobírají. Odstřihnutý konec ovšem nepatří do koše! Divili byste se, kolik pstruhů tento malý „brouček“ dokáže zlákat. Zejména na menších potocích je to opravdu neotřelá zbraň a při vedení s proudem dolů nenechá žádnou rybu chladnou.

Z jedné nástrahy se dají udělat dvě. Zejména "brouček" v pravo je tutovkou na menší potoky.

Tímto tipem na „Hogy Shrimp 2v1“ ukončíme dnešní povídání a jelikož je pstruhová zahájená opravdu za dveřmi, nezbývá mi, než popřát všem nadšeným pstruhařům co nejkrásnější vstup do sezony. V příštím dílu bude tento seriál volně pokračovat. Zaměříme se na strategii lovu s gumou a volby barev nástrah podle různých podmínek a cílových ryb.

Filip Vrtal, Lucky John CZ/SK