Začátek školního roku

Plán padnul na třetí týden v září. Na intru jsem měl přichystané základní vybavení v podobě karimatky, spacáčku, prutů, tašky s bižuterií, podložky a hlavně 5 kilogramů Spice Shrimpa ve 24 milimetrech. První dva dny jsem jel vlakem na nedalekou pískovnu předkrmit si. Nechtěl jsem nic podcenit a uspěchat, ale ve středu jsem zkrátka musel vyrazit. Než jsme došli s kamarádem, který mi ten den dělal společnost, na místo, bylo téměř sedm hodin večer a na samotný rybolov nám nezbývalo příliš času. Nahodili jsme. Pomalu, ale jistě se začalo stmívat a poměrně přituhovat, když v tom se mi rozjel levý prut. To nás zahřálo a podařilo se nám podebrat krásného lysce, kterému zachutnala jedna předmočená koule Spice Shrimpu. Znovu jsem nahodil a během chvíle se ten prut roztočil znovu. Bylo to pro nás až neuvěřitelný a my podebrali dalšího krásného kapra. Do půlnoci jsme zdolali ještě jednoho nádherného šupíka a téměř bez zamhouřených očí jsme čekali na ráno. Ve čtyři hodiny jsem opět alespoň na chvíli nahodil pruty, ale bohužel se nám povedl jen jeden záběr bez výsledku.

Kolem šesté jsme museli vyrazit zpátky. Přišli jsme zpět do školy, ale i ve školní lavici jsem byl duchem stále na pískovně. Celý den jsem neměl jinou myšlenku v hlavě a ihned po vyučování jsem nasedl do vlaku a jel znovu.

Druhý den se mi však lepila smůla na pruty. Hned po příchodu jsem samozřejmě netrpělivě nahodil. Neměl jsem vybalené žádné věci a to se mi stalo osudným. Zhruba 10 minut po nahození jsem měl první jízdu. Kapra jsem měl téměř u břehu, ale než jsem došel pro podběrák a rozdělal ho, tak se mu svou šikovností podařilo z mé montáže dostat. Rybář nemůže vždy vyhrávat! Kdybychom zdolali každou rybu, tak by nás to přece nemohlo bavit. Nám nezbývá než se z chyb, které jsme udělali, ponaučit a posouvat se jimi dál.  Nová montáž, stejná nástraha a touha v další záběr mě doprovázela po celý zbytek večera. Oči se mi zavíraly a já čekal záběr každou chvílí, ale stále nic.

Ten večer byl neskutečný. Zvuky noční přírody, třpytivé hvězdy a ten aspoň chvilkový pocit odloučení od "normálního" světa byl úžasný... Myšlenek v hlavě se mi za ten večer prostřídalo opravdu mnoho a nakonec i ten vytoužený záběr přišel. Tentokrát však na 2x24mm Spice Shrimp. Vzal jsem prut do ruky a od začátku cítil ten tah. Ryba stále jela, jela a jela. Nepodařilo se mi ji otočit. Po pár minutách mi jen dvakrát zacukala špička a bylo mi jasné, že je zle. Kapr zajel do stromu, který ležel tak 50 metrů od krmného místa podél břehu a mně se ho vlivem toho nepodařilo dostat do podběráku. Celý zmrznutý a už i poměrně zklamaný jsem v noci dovázal tento prut a šel se alespoň na chvíli vyspat. Ráno se scénář opakoval. Pruty byly nahozeny a naštěstí mě i vzbudily, když mi asi 10 minut před plánovaným odchodem zabral jeden z menších kaprů. Rychle jsem ho zdolal, sbalil věci a dal si neplánovaný běh na zastávku, kde už čekal vlak směr Třeboň. Ve vlaku jsem si uvědomil, že i přes nějaké neúspěchy to všechno stálo za to. Při představě, že bych místo této akce seděl na pokoji a koukal na sociální sítě, jak se ostatním daří, jsem rád, že vše vyšlo, jak jen nejlépe mohlo, a mám zase na co vzpomínat. Každý příběh má svůj konec, ale už teď se nemohu dočkat na další cestu za takovými zážitky.

Rád bych se ještě v krátkosti zmínil o Spice Shrimpu, který si u mě vybudoval neskutečnou důvěru. Bylo vidět, že se stal za poměrně krátkou dobu pro kapry téměř drogou a mohu ho vřele doporučit pro lidi, kteří nechtějí dávat do krmení příliš peněz, chtějí předkrmovat či dělat velké krmné kampaně.

Přeji i Vám všem mnoho úspěchu a hlavně nezapomeňte:

„Štěstí je potřeba jít naproti, pak se úspěch dříve či později dostaví!“

Za LK Boys Radek Strnad