Společné rybačky, na které jsem se nedávno vydal se svým přítelem Jančim, nebyly vždy plánované předem. Někdy se prostě naskytne příležitost někam vyrazit a my ji využijeme. Ačkoli já osobně si své rybářské výlety ve většině případů rád plánuji, trocha spontánnosti neuškodí. A když je to spontánní, často jdu rybařit bez velkých očekávání, bez představ o tom, jaké to bude, jak to dopadne a co nás u vody čeká. Kouzlo spontánnosti je příjemné i při rybaření, protože příběh se začíná odvíjet přímo na místě.
Letní amur.
Náhle a nečekaně jsme dostali příležitost znovu spolu vyrazit na ryby. Já jsem už trochu znal rybářské revíry, které jsme plánovali navštívit, ale pro Jančiho to bylo mnohem známější území, protože tam jezdí pravidelně. Po krátké diskusi jsme se dohodli na místě, kde bychom pravděpodobně chtěli rybařit. Vzhledem k ročnímu období a samozřejmě i k našemu pohodlí se to zdálo jako dobrá volba a už jsme se viděli, jak se tam usazujeme a začínáme náš pětidenní rybářský výlet. V souladu s obecně přijímaným pravidlem, že realita se téměř vždy liší od očekávání, jsme po příjezdu k revíru zjistili, že ačkoli na březích nebylo mnoho rybářů, „naše“ místo bylo obsazené. Museli jsme tedy vše hodit za hlavu a začít přemýšlet, kam se usadíme.
Janči opět ukázal, že to na jeho revírech umí.
Volba místa
Ano, pravděpodobně jste četli mnoho článků od zkušených rybářů, kteří vysvětlují, že prvním pravidlem je najít ryby, hledat stopy kaprů a teprve poté se usadit na konkrétním místě. Na jedné straně s tím plně souhlasím, ale na druhé straně nemohu popřít skutečnost, že rybáři si rádi vybírají místa podle svého pohodlí, podle sebe, podle svých vlastních preferencí a tráví méně času hledáním ryb. I pro nás byla primární myšlenka založena hlavně na našich subjektivních potřebách. Počasí mělo být slunečné s vysokými denními teplotami, takže jsme chtěli místo s dostatkem stromů, kde bychom mohli strávit horké dny v relativním pohodlí. Nevadí, museli jsme hledat něco jiného.
Horké letní dny jsou příležitostí k pěkným fotografiím ve vodě.
Celé jezero jsme si prošli dokola a hledali místo, které nám padne do oka a na kterém bychom si uměli představit týdenní kemping a rybaření. Nakonec jsme si vybrali místo, kde jsme si ve stínu stromů rozložili bivaky a k vodě jsme to měli kousek dolů. Znamenalo to, že k záběrům musíme trošku popoběhnout, ale nebylo to nic zásadního, co by nás odradilo. Ve dvou jsme si připravili člun a vyrazili na vodu. Tak, jak to standardně ve dvou děláme, zvolili jsme si dvě místa, na která si každý z nás dal po jednom prutu. Sdílení měst rádi praktikujeme právě kvůli tomu, aby měl každý stejné šance a abychom společným postupem se dopracovali i ke slušným úlovkům. Jelikož jsme oba měli i podobné krmení, společný lov na jednom místě byl vhodný. Osobně nemám moc v oblibě, pokud na jednom místě je příliš mnoho různorodé návnady.
Nezapomínejte, že amur je sice urputný bojovník, ale při jeho pouštění opět do vody mu je třeba nechat dostatek času na zotavení.
Trefa do černého
Hned první ráno jsme zaznamenali první záběry a nám bylo jasné, že místo jsme opravdu trefili dobře. Ryby očividně v dané části jezera pobývaly a my jsme se postupně začínali přechytávat i k větším úlovkům. Pokud tvrdím, že my, tak musím přiznat, že to byl spíš Janči, kterému se dařilo ulovit ty největší ryby. Místní znalec naplno využil své zkušenosti a poodhalil, jaké poklady daný revír schovává.
Jeden z menších úlovků, ale i ten ukázal, že nás postup byl správný.
Jak jsem již zmiňoval, celý týden naší rybačky převládalo horké počasí. Každý to zřejmě dobře ví, že vstávat v noci k záběrům a následně celý den se schovávat před neúprosným sluncem může být vyčerpávající. Nám štěstěna přála ještě i v tom ohledu, že v noci jsme měli minimum záběrů a tak jsme si dopřáli i dostatek spánku. Záběry jsme tedy dostávali převážně přes den, při podebírání a focení ryb jsme si vzájemně pomáhali, což nám umožnilo naplno využít aktivitu ryb.
Atraktivní krmení, které s oblibou používám zejména v prvních dnech lovu. Čím blíže k závěru rybaření, tím více už sázím výhradně jen na boilies.
Detaily rozhodují
Nejen během zmíněné výpravy, ale obecně se snažím držet pravidla, že detaily mohou být klíčové pro konečný výsledek. Takové detaily se schovávají v mnoha součástech našeho rybolovu, a to ať už při samotném pokládání montáže ze člunu, při volbě koncové sestavy, při ostrosti háčku a samozřejmě také při výběru návnady a nástrahy. Pokud bych za všechno vybral jeden z faktorů, tak právě ostrost háčku je z mého pohledu mnohdy podceňována. Háček ještě vydrží, nechce se mi dělat novou montáž, chytil jsem pouze jednu rybu na danou montáž a mnohá podobná vyjádření jsme už jistě slyšeli od více rybářů. Pravidlem však podle mého názoru má být, kontrolovat háček před každým nahozením nebo vyvezením montáže. Pokud se vám háček nezamlouvá, nedělejte kompromisy, ale hned ho vyměňte. Věřím, že rázem ucítíte rozdíl ve vašich výsledcích. Cena háčku je samozřejmě pro každého jinak subjektivně vnímána. Ale berte to tak, že asi zřejmě bude lepší mít ostrý háček na místě s méně krmivem, než tupý háček na místě zasypaném návnadou.
Ostrost háčku nepodceňujte.
Jiný čas, jiný revír
Po úspěšném rybaření na revíru podle Jančiho výběru jsme se znovu sešli na další společné rybačce, ale už o několik týdnů později a na jiném revíru. Samozřejmě, jak jinak, i tentokrát jsme se usadili na místě, které jsme předem neplánovali, ale i v tomto případě jsme museli pracovat s tím, co bylo před námi. Jako sehraný tým jsme si zase společně rozdělili místa, aby každý z nás chytal v odlišných částech. Na začátku jsme si každý po svém zvolili nástrahy, které jsme subjektivně usoudili, že by mohly fungovat. Je zajímavé po prvních dnech sledovat, jak se komu daří, které nástrahy jsou účinnější a které právě naopak nebyly zřejmě tou vhodnou volbou. A právě v těchto okamžicích rozumný přístup radí poučit se, změnit nástrahy a vsadit na to, co se ukazuje být produktivnější. Nejsme přece neomylní a na případnou tvrdohlavost zde opravdu není prostor.
Jančiho ranní úlovek.
Neplánované výjezdy k vodě byly příjemným zpestřením a zároveň výzvou. Nevěděli jsme, do čeho jdeme, ale věděli jsme, že chceme někde strávit několik dní u vody. A zřejmě tato lehkost a nadhled mohly být také důležitými faktory úspěchu. Někdy jakoby sami sebe tlačíme do pozice očekávání a snahy něco dokázat a uspět. Velká očekávání však mohou často přinášet i velká zklamání. A tak, vyražte i vy, hned někdy příště, jen tak, aniž byste věděli do čeho jdete. Nemyslete na výsledek, ale važte si toho, že máte opět možnost strávit několik dní při tom, co vás baví, naplňuje štěstím a čemu s radostí věnujete svůj volný čas.
Úlovek z místa, které přineslo sice méně ryb, ale i tento stál za fotku.
