První vycházka na Orlík

Rozhodnul jsem se, že tady budu krmit a o víkendu chytat. Krmil jsem po malých dávkách a jenom dvakrát týdně, protože jsem nevěděl, jestli kapr už přijímá potravu aktivně, nebo je ještě zpomalený. Krmil jsem 2-3 hrstkama kukuřice, zasypával jsem to Carp Food mixem a prolejval All Amino Nutricem. Pátek se blížil, doma jsem si připravoval boilies na chytání a rozhodnul jsem se, že do 8 metrů dám 30mm kouli Wild Strawberry a do 2,8m kousek od skály dám Nutric Acid. První velká ryba na sebe nenechala dlouho čekat, souboj byl dlouhý, ale nakonec byl vítěz kapr, který se dokázal zbavit háčku. Byla to bolestivá prohra, ale co se dalo dělat. O tom rybařina je. Jednou jsi vítěz a podruhé zase poražený. Vymýšlej jsem celý den, jak přemluvit dalšího kapra k tomu, aby se za námi podíval na břeh a my ho mohli obdivovat. Řekl jsem: „Bud přijde prase a nebo nic!“. Vzal jsem 30mm kouli Wild Strawberry a lehce jí ořezal, dal jsem jí do sklenice, zalil dipem, zacákal hybridem a nechal jsem to v klidu nasáknout. Do PVA jsem si nadrtil jahové boilies a opět zalil a zacákal hybridem. V sobotu odpoledne jsem to šel zavážet. Na echolotu jsem viděl, jak se na lavici válely dvě obrovské ryby. Položil jsem to a odvezl do stojanu. Den byl nádherný, svítící slunce se pomalu schovávalo za stromy, a pak to přišlo! Prut se mi rozjel a bylo vymalováno. Hned jsem zaseknul a křičel na kamaráda, ať odváže loď. Skočili jsem do ní a jeli jsme. Ze začátku byl kapr klidný, kroužil vesele nade dnem, jako bych tam nebyl. Ale jakmile jsem přitvrdil, tak aby nebyl pozadu, přitvrdil taky. Prut se ohnul, naviják začal hrčet a bylo jasný, že to malá ryba nebude. Po 15 minutách boje, když už se mi ho dařilo držet ve sloupci, začal upouštět bubliny a my na lodi koukali jak spadlý z větve. Bubliny velikosti ruky nám začaly vyskakovat před lodí a v tu chvíli se vynořil. Obluda. Když jsem ho poprvé viděl, třásla se se mnou celá loď. Zkusil ještě pár výpadů a bylo po boji. Kapr byl v podběráku a my mířili ke břehu. Takhle nádherná ryba bude navždy v mých vzpomínkách a budu na ní s radostí vzpomínat. Petrův zdar!

Adam Růžička